Tak nám ta Natálka za týden nějak vyrostla.
Zkusila jsem uháčkovat jednu jarní háčkovanou čepičku, ale ještě jí nenosila a už jí je malá.
Musím tedy znovu.
Tak jedna jarní inspirace na čepičku pro Vás:-)
Přeji pěkný den !
25/03/2013
24/03/2013
Manželství - život
Jak to vlastně je? O čem to je, o čem je život? Má to cenu hledat nějaký smysl? Dá se život naplánovat?
(Minulou neděli jsem měla celý den vnučku Natálku. Jen tak sedíte, díváte se na ni a není potřeba cokoli říkat. Pak se na mě můj muž podívá a říká: Tak tohle je ten smysl našeho života. Dojít až sem a cítit právě tohle. Mě napadlo, že má na mysli, že mělo smysl to se mnou ty roky vydržet :-))))
Na začátku to tak u mě bylo.
V 18-ti vypadnout z domova, vdát se, mít děti, vychovávat je, starat se o domácnost a vše zvládnout. Nejlépe být lepší, než byli rodiče. Moje představa o životě v 15-ti letech.
Mám tři sestry, tři tatínky, ale ani jeden s námi nevydržel. Bylo nás tedy 5 ženských v jednom bytě:-). Dovede si to představit ?
Vždycky mi táta chyběl. Začali jsem se stýkat až v mých 18-ti letech, ale to ten vztah už není takový.
Proto jsem byla vždy přesvědčená o tom, že já svým dětem otce udržím:-)
V červnu to bude 23 let,co jsme se vzali a jsme manželé. Co se za ty roky událo?
To by byl dlouhý román! Ale můžu prozradit, že by jste ho četli jedním dechem!
Moje představa nevydržela dlouho a já byla ta, která po krátkém soužití chtěla změnu, kariéru, budovat své vlastní já, ať to stojí, co to stojí ... .
A měla jsem dojem, že s manželem to nepůjde ... .
Možná si něčím podobným musíme projít všichni, abychom našli něco takového, co jsem našla já.
To absolutní porozumění mezi dvěma lidmi, souhra, skoro bych řekla čtení myšlenek toho druhého,
tu oporu, tu radost, být spolu, to společné mlčení ... .
Bojujete, budujete, snažíte se ... a až když přestane bojovat, najednou to přijde.
Miluji svého muže, vím a cítím, že on miluje mě. Jsem šťastná.
To je manželství - boj, kde vyhrávají všichni. Nebo by to tak mělo být.
Možná k tomu není potřeba papír, a možná právě ten papír Vás může zavazovat k tomu, změnit se a přehodnotit to své, než přejdete do jiné řeky a začínáte znovu.
A možná to není vůbec takhle jednoduché.
Jen jedenkrát v životě se mi sevřelo srdce radostí. A to, když se narodila má dcera.
Jen jedenkrát v životě se mi sevřelo srdce bolestí. A to, když jsem si uvědomila, že tu nebudeme věčně.
Jediné čeho se bojím, je smrt. Ne ta moje, ale ta mých blízkých.
(Minulou neděli jsem měla celý den vnučku Natálku. Jen tak sedíte, díváte se na ni a není potřeba cokoli říkat. Pak se na mě můj muž podívá a říká: Tak tohle je ten smysl našeho života. Dojít až sem a cítit právě tohle. Mě napadlo, že má na mysli, že mělo smysl to se mnou ty roky vydržet :-))))
Na začátku to tak u mě bylo.
V 18-ti vypadnout z domova, vdát se, mít děti, vychovávat je, starat se o domácnost a vše zvládnout. Nejlépe být lepší, než byli rodiče. Moje představa o životě v 15-ti letech.
Mám tři sestry, tři tatínky, ale ani jeden s námi nevydržel. Bylo nás tedy 5 ženských v jednom bytě:-). Dovede si to představit ?
Vždycky mi táta chyběl. Začali jsem se stýkat až v mých 18-ti letech, ale to ten vztah už není takový.
Proto jsem byla vždy přesvědčená o tom, že já svým dětem otce udržím:-)
V červnu to bude 23 let,co jsme se vzali a jsme manželé. Co se za ty roky událo?
To by byl dlouhý román! Ale můžu prozradit, že by jste ho četli jedním dechem!
Moje představa nevydržela dlouho a já byla ta, která po krátkém soužití chtěla změnu, kariéru, budovat své vlastní já, ať to stojí, co to stojí ... .
A měla jsem dojem, že s manželem to nepůjde ... .
Možná si něčím podobným musíme projít všichni, abychom našli něco takového, co jsem našla já.
To absolutní porozumění mezi dvěma lidmi, souhra, skoro bych řekla čtení myšlenek toho druhého,
tu oporu, tu radost, být spolu, to společné mlčení ... .
Bojujete, budujete, snažíte se ... a až když přestane bojovat, najednou to přijde.
Miluji svého muže, vím a cítím, že on miluje mě. Jsem šťastná.
To je manželství - boj, kde vyhrávají všichni. Nebo by to tak mělo být.
Možná k tomu není potřeba papír, a možná právě ten papír Vás může zavazovat k tomu, změnit se a přehodnotit to své, než přejdete do jiné řeky a začínáte znovu.
A možná to není vůbec takhle jednoduché.
Jen jedenkrát v životě se mi sevřelo srdce radostí. A to, když se narodila má dcera.
Jen jedenkrát v životě se mi sevřelo srdce bolestí. A to, když jsem si uvědomila, že tu nebudeme věčně.
Jediné čeho se bojím, je smrt. Ne ta moje, ale ta mých blízkých.
23.6.1990
Přeji krásnou neděli.
Přeji krásnou neděli.
22/03/2013
Výroba šperků
Člověk pro samou práci neví co, kde, kdy a jak a stále něco odkládá ... .
Rekapitulaci mých skladových zásob na výrobu šperků jsem měla v plánu skoro rok.
A jak se tam tak podívám, hned mě napadají varianty, kombinace, hlavně co bych měla objednat, co mi chybí, co by se mi líbilo a podobně.
Pak si to objednám, ono to přijde a zase mi to půl roku jen tak leží. Jak jsem už párkrát přečetla mezi příspěvky, vlastně jen tak "syslím" ... snad jednou - přijde ten impuls, ten nápad, bude více času:-).
Rekapitulaci mých skladových zásob na výrobu šperků jsem měla v plánu skoro rok.
A jak se tam tak podívám, hned mě napadají varianty, kombinace, hlavně co bych měla objednat, co mi chybí, co by se mi líbilo a podobně.
Pak si to objednám, ono to přijde a zase mi to půl roku jen tak leží. Jak jsem už párkrát přečetla mezi příspěvky, vlastně jen tak "syslím" ... snad jednou - přijde ten impuls, ten nápad, bude více času:-).
Každý den doladit své oblečení jiným šperkem :-)
Snažím se !
Mějte krásný den !
20/03/2013
Velikonoce se blíží ...
... a tak i já přecházím v háčkování od čepic a nákrčníků k velikonočním dekoracím.....bohužel jsem byla nemocná a doma nebyla žádná žlutá, tak snad to ještě dohoním .....
Nemoc mě nakonec skolila více, než jsem předpokládala, a musím říct, že už se mi to roky nestalo...
a vypadá to, že jsem z toho, respektive mé tělo je z toho pěkně vyčerpané....tak nějak se nemůžu dostat do 100% fungování....
Už aby tu bylo to jaro, to slunce, které prohřeje mé vnitřní já a bude vše OK:-)
Vajíčka jsem sehnala sice jen plastová, ale uháčkované kabátky to zakryjí....
A hrozně se mi líbí prostírky pod šálky ve tvaru kytičky, tak jsem jich pár zkusila... .
.JPG){kind=link}
=========================================================================
Tohle srdce - i když jen na fotce - Vám posílám a mějte krásný den !
03/03/2013
1. narozeniny blogu - losování - dárek !
Milé dámy, krásnou neděli Vám přeji.
Skolila mě nemoc, horečky a pár dnů jsem byla nefunkční.
Těžká hnisavá angína, jak řekla lékařka.
Dnes po ránu je trochu lépe, musím tedy poděkovat za Vaše komentáře, moc si každého vážím a jsem ráda, že tu jste se mnou. A musím taky napsat, komu zašlu náušnice.
Stále dokola se tu na blogu objevuje slovo give away - giveaway.
Nikde jinde jsem se s tím nesetkala, a tak putovalo do překladače:
sloveso
| |||
dát pryč
|
give away, remove
| ||
rozdat
|
give away, hand out, pass out, hand round, hand around
| ||
prozradit
|
reveal, disclose, divulge, betray, give away, leak
| ||
vzdát se
|
give up, renounce, abandon, relinquish, give in, give away
| ||
rozdělit
|
divide, split, part, distribute, share, give away
| ||
Překlad se mí nelíbí(a prosím, neberte to nikdo osobně) a tak to myslím nebudu ani používat. Takhle už používáme cizích slov nějak moc.
Tak tedy dokumentace losování:
A je to, ženy ! Doufám, že jsem Vám udělala radost:-). Prosím o zaslání adresy na e-mail saramar@seznam.cz , případně napište, které by se Vám líbily.
Mějte krásnou neděli:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)