Chtěla bych toho tolik napsat, a pořád nevím, kde začít ... .
Přemýšlím, přemítám, ale pořád jenom v hlavě ...
A jediné řešení je napsat to .... napsat všechno, vyprázdnit si hlavu a pak si to jen uspořádat ... .
A tak první co jsem uspořádala byla rekapitulace roku 2013.
Rok 2013 začal velmi dobře.
Leden - nový rok, nové předsevzetí, očekávání.
Svatba hned 10.ledna - švagrová si po 17 letech vzala svého vyvoleného.
V únoru se narodila naše první vnučka Natálka. Přišla na svět o měsíc dřív, protože maminka měla vysoký tlak, ale vše dobře dopadlo. Obě jsou zdravé!
Březen, duben, - jak je to možné, že mi tyto měsíce tak splývají, a nedokážu si nic vybavit.
Asi proto. že v květnu už se něco dělo, a já se na to více soustředila. Pokud jsou špatné výsledky u lékaře, až neskutečně se na to soustředíte, a vše ostatní jde stranou.
Přemýšlím teď na tím proč. Protože vás to vykolejí, bojíte se? I přesto s tím už nic neuděláte.
A opravdu, jsem s tím já nemohla nic udělat.
Čekáte na výsledky. Pak je nutné výsledek potvrdit dalšími testy, pak zákrok a další čekání na výsledky.
Ale - více jak 6 měsíců myslíte jen to, co když budu nemocná! Jako bych mohla vymyslet jiné řešení, začít jinak žít a změnit tak vše, a předejít tomu ... .
Prázdniny - děti máme dospělé, tak místo dovolené jsem měnili automatickou převodovku:-(.
Srpen - manželova maminka se vrátila z mamografu se špatnými výsledky.
V září jsem byla v nemocnici - konizace.
Říjen - máma jde na zákrok - odstranění části prsu. Moje výsledky - měla jsem štěstí, zákrokem bylo vše odstraněno a jsem "zdravá". Za tři měsíce na další testy - sledování.
Listopad - slavím 42. narozeniny, máma 63.
Prosinec - máma výsledky - nemusí na chemoterapii, od ledna jen ozářky. V tomto případě je možné říct - dobře to dopadlo.
Opět krásné vánoce, Natálky první. Všichni jsme se opět sešli u jednoho stolu. Kromě našeho psa Bena - zemřel nám doma 11.12.2013.
Určitě se stalo mnoho dalších věcí, hezkých a příjemných, ale ty nepříjemné je schovali.
S manželem jsme v roce 2013 byly spolu 365 dnů. Času, který jsme měli sami pro sebe, bylo málo.
Přála jsem si k vánocům "čas". Pevně věřím, že jsem ho dostala, a že ho jen musím správně užívat.
Ale jak člověk pozná, co je důležité?
Nepozná ... ale snaží se ... .
Vždy. když rekapituluji, napadá mě, že něco jsem mohla udělat jinak.
Přeji Vám všem jen samé krásné dny v roce 2014, a pokud přijdou ty horší, vzpomeňte, že je máme všichni, každý z nás, a že po nich přijdou zase ty dobré dny.
A že není v našich silách se jim vyhnout.
P.S.:
Evi, moc děkuji za zmínku o mém e-shopu na
tvém blogu a vložení odkazu na můj e-shop.
Moc mi to pomohlo:-)
