Neděle. Dnes jsem se výjimečně probudila velmi brzo. V 6 hodin. To se mi opravdu nestává.
Chvilku jsme háčkovala v posteli, ale jak se začalo rozednívat, chtělo se mi ven.
Zase sněží. A já se tak těším na jaro !
Vyrazili jsme s Benem na procházku. Na louku, kam chodíme venčit, byla cesta zasněžená a krásně se v ní dalo číst. Před námi už tu dnes někdo byl, stopy naštěstí ukazovali, že šli tam, ale i zpátky.
Protože podle stop byl pes před námi mnohem větší než náš Ben:-). Ještě, že jsme se nepotkali.
Dnes asi pustí Natálku domů s porodnice, takže mě dnes ještě čeká spousta práce. Ale už aby tu holky byly.
Přesto mě ta procházka a zvláštní klid, který je na sídlišti nečekaný, dobil energií a já se můžu pustit do práce.
A ještě přidávám pár obrázku únorového sněhu.
I když bydlíme na sídlišti, bylo krásné ticho a bylo slyšet zpěv ptáčků. Nahrála jsem to !!! Kromě bubnování tajícího sněhu je krásně slyšet i ten zpěv !
Přeji Vám všem krásnou neděli !
A ještě jedna fotka Natálky s prababičkou:-)